Staré řemeslo lampář už dávno neexistuje. Ale můžeme vidět v době adventu pana Jana Žákovce, který rozsvěcí lampy ručně. Je nejvyšší lampář na světě a to s 205 cm výšky.
Prvních 200 plynových lamp se v Praze rozsvítilo 15. září 1847. Světlonoši měli dlouhou lampářskou tyč s ohněm na konci, na lampě si otevřeli přívod plynu a pomocí tyče ji rozsvěceli. Nyní už jen stačí zatáhnout za očko v plynové lampě..
“Zlatá éra lampářství byla ve 20. letech. V roce 1927 bylo asi 140 lampářů. Měli na starosti okolo 7500 plynových lamp,“ vypráví Jan Žákovec
Počet lampářů by se tedy dal spočítat na prstech jedné ruky, protože dnes se lampy rozsvěcují automaticky. „Vím o lampáři v Polsku ve Wroclawi, v Brestu v Bělorusku i v Londýně… je nás velice málo,“ přiznává lampář s úsměvem.
Na Karlově mostě bylo neskutečně mnoho lidí, každý se chtěl vyfotit s lampářem. Pan Žákovec měl obavy, že už je pozdě a musí rozsvítit Karlův most, který byl už v potemnělé náladě. Podařilo se a plynové lampy krásně svítily. Ostatně světlo z plynových lamp je jiné, hezčí.
Lampář je oblečen v historické uniformě pražského lampáře z konce 19. století – černý vlněný dlouhý kabát s ozdobnými mosaznými knoflíky a odznakem „pražské“ lucerny, červená pelerína, černá brigadýrka s odznakem „pražské“ lucerny. Lampářská tyč je bambusová cca 2,3 metry dlouhá, na konci s ocelovým háčkem.
V Praze se začal používat svítiplyn k veřejnému osvětlení od poloviny září 1847 se zprovozněním Karlínské plynárny. Plynové světlo se používalo i v pražských parcích, zahradách, na nábřežích a ostrovech. V Čechách a na Moravě se nejdéle plynové světlo udrželo ve starých částech Prahy. Ještě v roce 1940 osvětlovalo pražské ulice a náměstí více než 9 tisíc plynových svítilen, nejvíce v pražské historii. Jako poslední byly převedeny ze svítiplynu na elektřinu koncem dubna roku 1985 osmiramenné stožáry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici.